Básně

Báseň - Nebesa

8. října 2013 v 14:51 | Wek
Nebesa jemné a krásné,
vyslyšte touhu mou.
Přeji si, aby vysvitlo slunce jané,
a překonalo tu tmu zlou.

Dýchej, vždyť létáš v oblacích,
užívej si ten klid.
Teď s námi žiješ v nebesích,
duše jsou náš lid.

My jsme Andělé dobra,
pomáháme mrtvým duším.
Naší královnou je Klarisa,
mocný Anděl tuším.

Sídlí na zlatém mraku z hedvábí,
pokoje má...Co já vím?
Ze sametu sedačky,
i bedničku na hračky.

Báseň - Kniha

8. října 2013 v 14:47 | Wek
Sedím, dívám se na tebe,
otočíš se a pohlédneš na nebe.
Vidíš jasnou hvězdu,
já pohledem ihned klesnu.

Když dopadá tak jasně září,
úplněk je zapsán v kalendáři.
Přála bych si dlouhý život,
krásný jako vzácný klenot.

Zvířata a ptáci radostně zpívají,
medvědi v noře ospale zívají.
Chystají se k zimnímu spánku,
a já teď čtu tu nebohou stránku.

V knize ze lví kůže přebývají,
jednorožci, a vše se tam zelení.
Dobro je tam na každém kroku,
zlo se drží při potoku.

Báseň - Draci

21. září 2013 v 14:57 | Wek
V horách plných bytostí,
víl, skřítků a tajemství.
Žijou velcí, mohutní Draci,
létat po světě budou moci.

Bez omezení a bez snů,
následují cestu z balvanů.
Někdy nade mnou proletí,
a jindy zase poletí,
daleko do světa fantazie.

Do hory plné drhokamů,
letí, jako kdyby slétli domů.
Síla jejich myšlenek,
nejde poznat na venek.

Draci jsou tu pořád s námi,
odlétají někdy s vámi.
Do snů a představ velikých,
letí do zemí tajemných.

Báseň - Lehký vánek přírody

21. září 2013 v 14:12 | Wek

Na loukách vodou omývaných,
květy jsou leskem třpytivých,
diamantů a krystalů lesknoucích.

Vánek fouká na zvířata všechna,
Která mluví řečí zvířecí,
mňoukání nebo vrčení však,
neznáme co říkají.

Mohutný vír řek a moří,
krásu jejich vyjádří,
proto že se očkem díváš,
na kouzlo matky Přírody.

Kolik asi květin znám,
všechny sice nepoznám,
ale štěstí má jen člověk,
kterému vždy pomáhám.

Tohle je vždy příroda,
tak krásná čistá,
živočichů královna.
 
 

Reklama