Na špičkách 6. kapitola

15. října 2016 v 17:48 | Wek
Stála jsem před akademií a kufr mi ležel u nohou. Nikdy jsem nečekala, že mi má jediná rodina zničí život. Ráno jsem se oblékla do černých šatů, tenisek a hodila přes šaty svetr. Vlasy jsem si navlnila a na oči nanesla tmavé stíny a velkou vrstvu řasenky. Rty jsem přejela červeným leskem. Naposledy jsem se ohlédla a ve dveřích stál Kory. Koukla jsem mu do očí a on mi pohled oplatil.
"Bylo to přání Sarah." řekl chladně. "Můj táta je ředitel agentury, kde tvá teta pracovala, takže jsem neměl na výběr, pokud mě Sarah vydírá. Nechci aby ubližovala lidem, které mám rád, ale ona je vážně strašná."
"Ale proč?! Proč se jí nepostavíš?!" křičela jsem. "Nenávidím tě!" otočila jsem se a rychle i s kufrem vlezla do auta. Schválně jsem se tiše koukala na druhou stranu, abych se nemusela dívat na onoho zrádce. Všechno dělal jenom kvůli Sarah, kvůli ní trpím. Musím se dostat do TdB ať to stojí co to stojí.

Dojeli jsme domů do našeho malého městečka daleko od něj, daleko od Sarah a všech problémů. Nechala jsem Amy, aby mi dala věci do pokoje a já se šla do parku projít. Potřebovala jsem si pročistit hlavu.
Procházela jsem se kolem javorů a dalších stromů, jejichž název jsem neznala. Sedla jsme si pod jeden z "neznámých" a koukala na mraky. Zavřela jsme oči a představovala si, jaké by to bylo, kdybych dostala nabídku ke spolupráci TdB. Určitě bych měla dokonalé šaty a účes jako pro princeznu. Povzdechla jsem si a koukla vedle sebe. Reflexně jsme vyskočila, protože vedle mě ležel obrovský Husky. "Áááá!" vyletěla jsem asi metr vysoko div jsem se nepraštila do větve nade mnou.
"Nic ti neudělá." zaslechla jsem a otočila se. Dívala jsem se na mého bývalého spolužáka ze základky. Neřekla bych, že se někdy setkáme. V páté třídě se odstěhoval a teď jsme ho málem ani nepoznala, ale jeho rošťácký úsměv nezapomenu.
"Jenom jsem se lekla." usmála jsem se.
"Co tady dělá taková pěkná holka, jako ty, tak sama v den školy?" zeptal se.
"Právě mi jeden kluk zničil život, takže si nemůžu školu ani dovolit."
"Ouu...To je mi líto." Přivolal Huskyho a prohlédl si mě. "Neznáme se odněkud?"
"J-jo...Chodili jsme spolu pět let na základku." koukla jsem mu do očí.
"Počkat....Kat Hayersová?"
Kývla jsem.
Usmál se a objal mě až mě to překvapilo. "Já jsem Oliver Jasse."
"Jo, já vím...Chodili jsme spolu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 21. října 2016 v 10:08 | Reagovat

Týo, ten začátek vypadal jako kdyby chudák holka šla na nějaký pohřeb nebo co...
Skrz kluka nejít do školy? No z části si to umím představit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama