the Wizard - 30. kapitola

4. října 2014 v 18:43 | Wek
Kdoby řekl, že už má moje povídka 30 kapitol :O Jsem vážně překvapená...Ani jsem si to za tu dobu neuvědomila, ale asi příběh trošku zkrátím a nebudu tam přidělávat už víc postav. Mohlo by to stačit ;)
Tak se bavte ;)
30. KAPITOLA

Dnes bylo zataženo. Žádné paprsky slunce nás nevítaly v Podzimním království, které každým dnem, krom tohoto, zářilo jasnými barvami duhy. Panoval tu neklid a smutek. Po ulicích Phoenixu jme nezahlédli ani živáčka. Všude kolem byly všechny rostliny zvadlé, jako by se o ně ani nestarali. Delané měla pravdu, vážně umírá celé Podzimní království s Emeridem.
"To jsou následky vadnutí tak velké?" podívala jsem se ublíženě na Delané.
Kývla. "Cestou jsem si všimla i několika hrobů kolem domů. Hádám, že umírají i lidé."
"Musíme si pospíšit." pobídl Air svého pegase k trysku.
Letěli jsme s větrem o závod směrem k zámku. Naproti nám nikdo neletěl. Bylo to víc než divné. Přistáli jsme v královských stájích a Delané po sesednutí ihned běžela do zámku za otcem.

"Otče!" uviděla svého otce ležet v posteli. Chytila ho za ruku. Začala se strachovat.
"Dcero...M-musíte Emerid a Phoenii zachránit..." zavřel oči.
"Ne otče!" křičela.
A takhle zkončil příběh krále Podzimního království.

Běželi jsme za Delané.
"Co se stal..."raději jsem zavřela pusu, když jsem uviděla mrtvého krále a u něj Delané.
"Musíme zachránit království." řekla klidně. rozepla si plášť, který okamžitě odvál vítr pryč. Odhalila tak své oblečení, které tvořil korzet a spodnička smetanové barvy, přes to měla přehozené rudé šaty a u pasu dýku s nějakou lahvičkou.
Otočila se na nás a vyrazila pevným krokem k Phoeniinu hnízdu. My jsme jí s udiveným výrazem jen následovali.

Došli jsme k hnízdu. Phoenie ležela v hnízdě bez známky života a Emerid pod ní vypadal jako jeden scvrklý list.
Najednou Phoenie, zlatý fénix, otevřela oči. Podívala se na mě a promluvila: "Siréno, dcero Annabelly a Tenra Dolleyových...Zachraň dotykem tuhle květinu a s tím celé království spolu s Airem." zavřela oči a vyařila se.
Přišla jsem pomalu k Emeridu a obávala se, co se stane potom. Když jsem byla asi metr od květiny, celé mé oblečení se rozzářilo. Měla jsem na sobě ty šaty, které jsem získala po tom, když jsem zachránila královnu Isabellu. Objevila se i krídla a duch královny Isabelly. Natáhla jsem ruku a královna udělala to samé. Asi bych bez její pomoci květinu nezachránila. Zavřela jsem oči a dotkla se s královniným duchem květiny. Všechno kolem mě se zahalilo do nekonečného světla.

Otevřela jsem oči a zjistila, že ležím na zemi. Nade mnou se skláněl Air, který vypadal konečně jako člověk, akorát měl brnění. Pochopila jsem, že to bude asi brnění, které měl před svou proměnou na sobě. Podívala jsem se na mé prsty. Zářily červenou barvou. K barvě šatů se přidala i červená.
Pomalu jsem se posadila a všimla si, že kolem nás stojí všichni z království. Živý a zdravý král, fénix Phoenie a ostatní občané.
Spustil se potlesk. S jeho koncem zmizely křídla i šaty. Celé království bylo zachráněno. Počasí se změnilo. Nyní na celé království svítilo slunce a sem tam jsem zahlédla duhu.
Usmála jsem se na všechny kolem a Air s Delané mě objali. Konečně jsem cítila, že mám šanci Velerika porazit, ale bude jednoduché zachránit otce a matku? Přestala jsem okolní svět pomalu vnímat a omdlela jsem vyčerpáním...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 4. října 2014 v 19:37 | Reagovat

To je pravda, teď by mi to taky nepřišlo :)
Aj to je napínavé. Ten konec byl ale dojemný, to velké obětí :) Ale snad se Siréně nic nestalo.

2 CeriseBook357 CeriseBook357 | 5. října 2014 v 21:14 | Reagovat

Nepínavé.Ten koniec je najlepší keď sa postískali :-)

3 *Jackeey* *Jackeey* | Web | 9. října 2014 v 6:31 | Reagovat

těšila jsme se jak to dopadne a opravdu mě to dojalo. Moc pěkná kapitola :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama