Radost VS Smutek

15. srpna 2014 v 17:54 | Wek
Jako každý druhý člověk jsem strašně náladová...Pocity se u mě střídají jako minuty na hodinách a já už ani nevím co mám dělat. Krásný den se sluníčkem se najednou zdá deštivý. Noc s kamarády se promění v hádku a já nevím proč, ani z jakého důvodu. Uklízení se může změnit v radostnou událost. Ano, jsem divná, ale nedokážu to změnit a to mne tíží.
Ve škole jsem jako ovečka mezi vlky, sama a bez přátel. Jednu dobu se semnou kamarádí holky a potom mě zase pomlouvají. Vím, že chyba je ve mně a né v ostatních. Někdy bych mohla i říct, že se do školy netěším ne, že se budu učit, ale protože zase budu sedět sama v osamocené lavici a akorá snít o přátelích.
Pocity jsou jako voda, objeví se a potom zase zmizí. Noc je pocitům přímo otevřená. Musím psát Ex klukovi, že mi chybí, i když to vůbec tak necítím...Musím se bavit s lidma, které jsem nesnášela...Prostě a jednoznačně už nechci být sama...
Kdo tenhle pocit ještě neokusil, tak tomu závidím. Má kolem sebe oddané přátele a rodinu. Já ty své už dávno stratila.
Od první třídy jsem byla jako neviditelná, nikdo neměl odvahu mě poznat, ale já vím od mé nejbližší - milované Mišky, že jsem zábavná a hodná, usměvavá i smutná, ale jsem to pořád já.
Kéž by měl někdo tu odvahu mě poznat a neviděl jen tu divnou holku, která se s nikým nebaví. Málo lidí ví jak mi je, ale ti, u kterých bych to neřekla, mě neznají. Neznají mé pocity ani koníčky, dokonce ani sny...Takových lidí je mi líto.
Je mi jedno, jestli budu navždy bez přátel, i když se říká, že bohatsví spočívá v přátelích. Je mi jedno, jestli jediní mí přátelé busou sestřenky a zvířata. Je mi jedno, jestli se navždy budu utápět ve smutku. Pro ty, kteří mě poznaly, to udělám...
Taková je síla přátelství. Udělat i to nemožné. Vzdát se toho, na čem mi vždy záleželo. Na lásce, kterou už nenajdu...
V takových chvílích smutku a samoty poslouchám melodie, ale mé nejoblíbenější jsou: Violetta - Habla si puedes, Violetta - Te creo, R5 - One last dance, R5 - Never, Austin a Ally - Think about you, Two steps from hell - Atlantis, Thomas Bergersen - Dreammaker, Within temptation - Lost, Within temptation - Memories, Within temptation - Somewhere...
Ve chvílích radosti se můžu vyzpívat v písních: R5 - Loud, Against - Catch my breath, Moonlight shadow (Remix), atd...je jich spousta...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 15. srpna 2014 v 18:34 | Reagovat

Já občas jsem taky náladová. A taky čas od času nad takovýma věcma přemýšlím. Já bych se klidně tě pokusila poznat, ale jsme zdaleka. A v takových chvílích se vyzpívat je skvělá zpráva, zpíváš přeci užásně :)

2 Molly Molly | Web | 15. srpna 2014 v 19:02 | Reagovat

Jakmile jsem vypadla ze základky a nastoupila na střední, všechno se změnilo. Oni sice neví, jaká přesně jsem. Přetvařovat se umí přece každý. Někdy je to těžké, ale na těch pár hodin ve škole se to dá překousnout. Tím jsem nechtěla říct, že by jsi měla dělat to co já, ale spíš, aby jsi neztrácela naději, protože vždycky je možnost poznat někoho, kdo ti bude rozumět :)

3 Erleiden Erleiden | E-mail | Web | 15. srpna 2014 v 19:07 | Reagovat

Já se do školy taky netěším. Ale mám k tomu vážně hodně důvodů. Přibudou k nám nový lidi ze škol z meších měst, budeme mít snad nejhoršího učitele na škole, a navíc nám učitelka ani na konci roku pořádně neřekla, do jaké třídy máme přijít. Vážně, strach, že to nenajdu, je u mně velký. Taky moc kamarádů nemám. Alespoň ne těch stálých. Moje nej kamarádka je hrozně moc náladová (dokonce více než já :-D ), ale tím špatným způsobem, takže má dny, kdy se s nikým nebaví, a určitě nebude mít první den nejlepší náladu. Já taky poslouchám hudbu, když jsem smutná, ale já poslouchám spíše Arianu Grande, Katy Perry, Iggy Azaleu atd... :-)

4 Erleiden Erleiden | E-mail | Web | 15. srpna 2014 v 19:10 | Reagovat

[3]: PS: Mně taky skoro nikdo nerozumí, ani někteří členové rodiny, což mně moc mrzí, třeba s bratrova přítelkyně. Ale snažím se to obejít, a jít dál.

5 Janča Janča | E-mail | Web | 15. srpna 2014 v 20:38 | Reagovat

To zní smutně. :( Nechápu, že by se s tebou už v první třídě nikdo nechtěl bavit. Vždyť v těch letech se ještě takhle vůbec nesoudí a nepřemýšlí. To se snad baví každý s každým, ne? :O A teď tě třeba lidé chtějí poznat, jen nevědí jak na to, nebo že bys o to měla zájem.

6 Karolin Karolin | Web | 15. srpna 2014 v 23:09 | Reagovat

To znám, před 2 lety jsem to měla ve třídě stejné. Jednu chvíli se se mnou holky bavily, pak mě pomlouvaly až šikanovaly. Držím se hesla: mohou ti závidět, mohou tě pomlovat, ale jakmile tě litují, je to zlé. Souhlasím s předešlým komentářem. Třeba nevědí, že stojíš o přátelství s nimi. Neseď sama v osamocené lavici. Jdi mezi ostatní, projev zájem o čem se baví. Usměj se. Máme ve třídě holku, která celé přestávky sedí v lavici s mobilem v ruce a celé dny nemluví, když nemusí. Nikdo ji nechápe. Nikdo nemá šanci ji pochopit. A všichni si zvykli, že o nás nestojí, nikdo se už moc nesnaží s ní mluvit, nikdo neví o čem chce mluvit a zda vůbec chce. Ty očividně taková nejsi. Jdi tedy mezi ně a nenech se odradit počátečním neúspěchem. Buď taková, jaká jsi uvnitř, ti kdo čtou tvůj blog ví, že jsi fajn. Ukaž tedy tuto stránku svého já i lidem okolo.

7 Mil La Mil La | 16. srpna 2014 v 1:01 | Reagovat

Já tš nikdy neopustím a doufám že to víš :)Milášku :*

8 Barbie a koně Barbie a koně | Web | 16. srpna 2014 v 17:12 | Reagovat

Zkusím nějak popsat svůj názor. Pravdou je, že i já jsem takové to divné nic co nezapadá do kolektivu a jsem tichá, což spousta děcek ze třídy bere jako " nechce se s náma bavit, asi pro ni nejsme dost dobrý!" Vím jak lehko člověk odsoudí člověka podle prvního dojmu, podle toho co vidí a už mu nezáleží na tom, jak je to doopravdy. Já jsem uzavřená a nemám o čem si s nimi povídat. Bojím se, že nejsem dost dobrá pro ně. Ale já jejich sympatie nepotřebuji jen proto, abych měla pocit, že nějaké přátele mám. Mám těch pár svých, které mám moc ráda. Jen se Wekk podívej :) Máš přeci Mil Lu, která tě má podle všeho opravdu hodně ráda. POkud máš takovou kamarádku, pak máš vše :) Já nepotřebuji odvahu k tomu, abych tě směla poznat. Já s tebou totiž cítím a vnímám lecco stejně jako ty. Jen se prosím neuzavírej do sebe a nebav se s lidmi, kteří ti jsou "proti srsti" oni si tvé přátelství a náklonnost nezaslouží:) Podle mého jsi výjímečná a skvělá holka, která jde proti proudu rozvodněné až příliš rozvodněné řeky, ale nevzdává to, protože je silná a nepopírá to své "Já" uvnitř :) Ráda bych se poznala o to se neboj :) Omlouvám se za dlouhý komentář, jen jsem napsala to, co jsem cítila :)

9 CeriseBook357 CeriseBook357 | 18. srpna 2014 v 18:25 | Reagovat

Spam!!!!!! :-(

10 CeriseBook357 CeriseBook357 | 18. srpna 2014 v 18:32 | Reagovat

Neboj,určite nájdeš pravé kamarátky ktoré ťa podržia a budú mať rady.A ja osobne radím nájdi si nejaké.Budeš sa môcť porozprávať a užiť si zábavu.Vieš sami sme všetci zraniteľní.Ale ja verím že nakoniec budeš šťastná.

11 chymist chymist | Web | 7. června 2016 v 19:21 | Reagovat

online pujcka pred výplatou úvaly :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama