the Wizard - 2. Kapitola

12. března 2014 v 18:28 | Wek
Další díl, tentokrát trochu kratší. Původně jsem plnánovala napsat dva díly v sobě, ale to by jste se pak už neměli na nic těšit :D Takže tady je teda díl...
2. KAPITOLA

"Zrádče!" zakřičela jsem, až mě z toho začaly bolet uši.
"Seď a nehýbej se!" rozkázal mi Drago.
Jak bych taky nebýt jeho mohla sedět a nehýbat se, že? Já vám povím, proč je zrádce. Nevezl mě vůbec do Bradavic. Letěli jsme k nějakému zámku z černého kamene. Původně jsem si myslela, že to Bradavice jsou. Ale že by se za ty 2 měsíce tolik změnili? To se mi nechtělo věřit.
"Kam mě vezeš?" udiveně jsem na něj pohlédla a stiskla mu pas ještě víc.
Sykl, protože se mu pravděpodobně moje nehty zaryly do kůže."Do Bradavic, jenom jinou cestou. Tu první hlídali Mozkomorové."
Před námi se objevil kouř.
"Skoč!" sundal mi ruce z jeho pasu a zhodil mě do lesa.
Podivila jsem se, když jsem dopadla do měkkého. Pode mnou byla tráva. Samozřejmě jsem to věděla, že je tráva všude. Ale tahle byla v něčem jiná. Ale v čem? Je to tím, že když jsem se jí dotkla cítila jsem na prstech jemné chvění, a sem tam i nějakou kapičku rosy. Přičichla jsem si a div neomdlela. Rosa vůbec nebyla rosou. Na prstech jsem měla růžovou hmotu, která voněla po jahodách, a přísahala bych, že tak i chutnala. Bála jsem se jí však - ochutnat.

Uslyšela jsem cinkavý zvuk. Vydala jsem se po špičkách za ním. Po čase jsem narazila na skupinku lidí, co tančili v kruhu. Hudba se mi dostala až do vnitra kostí. Začala jsem se lehce pohupovat, až pohupování přešlo v tanec. Tančila jsem a tančila. Chtěla jsem tančit navěky věků. Nohy mne už bolely, ale cítila jsem, že nic jiného dělat ani neumějí a tak pokračovaly v rytmu. Hudba přešla v pískut. Ale počkat! Pískot vydával Drago.
Zhroutila jsem se. Padla jsem do trávy, která již měla rudý odstín. Myslela jsem si, že to byla barva, ale nebyla. Byla to krev - moje krev. Neuměla jsem pohnout ani prstem, natož celou nohou. Měla jsem je celé zkrvavené, pomalu až do masa.
Někdo ke mně přiklekl a vzal mě do náruče. Pohladil mě po čele.
"Co to bylo?" vypravila jsem ze sebe, musela jsem ale potlačit bolest.
Položil mi však jen prsty na ústa, posadil mě na pegase a plácl ho po zadku aby ho popohnal. On však zůstal nehybně stát v lese.
Musel se ovládat, aby se neprozradil. Jeho tajemství muselo zůstat v tajnosti...

Otázky pro vás:
1) Proč tam Drago zůstal sám?
2) Uzdraví se Siréna?
3) Jaké má Drago tajemství?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JP Joina JP Joina | Web | 13. března 2014 v 12:49 | Reagovat

Co se děje, že hlídají vchod mozkomorové? Je možné že jsem to přehlédla?
Nevím jestli jsem si to přečetla dobře, ale nemohl by ta tajemná osoba být sám Drago? Ale Siréna se určitě uzdraví :)
To je, ale napínavé.

2 Barbie a koně Barbie a koně | Web | 19. března 2014 v 17:21 | Reagovat

je to zajímavý :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama